fbpx
Užit si kávu bez závislostí na kofein

Moje káva

Jak na závislost aneb volba versus nutnost

Miluji kávu. Nebylo ráno, abych si tu svou aromatickou kávu nedala. A občas i odpoledne. Není na tom nic špatného; kávu mám ráda, chutná mi, krásně mi voní a zjistilo se, že v přiměřených dávkách, prospívá zdraví. Jenže časem, já jsem si ji dát musela, i když jsem na ni až tak moc chuť neměla. Protože jsem si ji dávala tak často, až se z toho mého malého potěšení stala závislost, závislost na kofeinu.

Já ale nechci, abych jednou ráno zjistila, že káva třeba došla a musím se po ní rychle shánět. Anebo, že jedu na dovolenou a musím myslet na to, že si sebou musím pro jistotu vzít trochu kávy, abych se pojistila, kdyby tam nebyla dostupná. Jinak by se mi mohla rozvinout migréna. Přinejmenším bych měla ten těžký pocit „hlavy v mlze”. Pak bych nadávala, že za to může ta “zatracená káva”. Přitom ta káva, kterou mám tak ráda, za to nemůže. Jak se z ní mohla stát „ta zatracená”?

Nechci se vzdát své kávy. Ale vadí mi, že tu kávu každé ráno potřebuji. Já si chci tu kávu dát, protože chci, a ne protože musím. A o tom to je. Není o tom, vzdát se radostí a milých potěšení, je to o volbě. Není o tom odepřít si radosti z dobrého jídla a pití. To je právě naopak: aby zůstaly zdroje potěšení a ne trápení. Abychom si na nich pochutnali, protože chceme, a ne protože musíme.

Malé potěšení

Často se potkávám s názorem, že kdybychom se museli vzdát, ve jménu zdraví, svých malých potěšení nebo malých „prohřešků“, museli bychom se vzdát radosti ze života. A, že k čemu pak ten život je? Myslím si ale, že tento typ uvažovaní vyjde z typu myšlení “buď, anebo”. Že když jsem si už dála ten kousek čokolády pak už je to stejně jedno takže si ji dám celou. Přitom nejde o tom, že je špatné, že si dám čokoládu. Kolik a jak často si toho dám ale už důležité je.

Bezpochyby káva má pozitivní vliv na naše tělo. Ale, jak se v toxikologii říká, “dávka děla jedem”. Jde o množství, četnost a délku použití nebo požití:)

Ačkoliv všeobecně panuje názor, že káva snižuje chuť na sladké, opak je pravdou. Dlouhodobě, kofein snižuje citlivost na inzulin. To způsobí, že naše tělo produkuje více inzulínu což vede k větší chuť na sladké.

Káva a cukr jdou ruku v ruce, mají na naše těla synergický efekt. Káva s cukrem je mimořádný silný zdroj energie. Je to rychlá dávka energie. Ale, pozor! Stimuluje nadledviny a vyčerpává energie z vlastních zdrojů. A pak se náš systém musí poradit s úbytkem energie po dlouhé době.

Rozhodla jsem se s tím zatočit

Skoro tři týdny jsem si žádnou kávu nedala. Bylo to těžké. Na začátku jsem měla normální detoxikační příznaky: bolesti hlavy, měla jsem nutkání si furt něco dávat k jídlu, hlavně sladké, hlava byla v jedné velké mlze:) atd. Ale vydržela jsem to.

Moje káva
Bylinkový čaj jako náhrada kávy

Podpořila jsem si detoxikaci bylinkami (čubet benedikt pro játra, protože jsem žena, jinak muži mají použit ostropestřec mariánský) a éterickými oleji (citron a máta). Zvýšila jsem příjem tekutin, hlavně vodu.

Občas, když jsem potřebovala pracovně mít “jasnou mysl”, dala jsem si čaj. Dobré zkušenosti mám s Yerba Mate, který obsahuje polovinu kofeinu než má káva a navíc má protizánětlivé účinky, které pomáhají při detoxikaci. Je to dobrá strategie na to, aby mohl mozek oddělit aroma kávy od kofeinu a jejích účinků.

Další trik, který mi pomohl v době detoxikace, byl v podobě kousků kakaa v raw kvalitě. Křupaní intenzivně aromatických kousků pravého 100% kakaa mi ukojilo chuť na kávu. Kdybych chtěla zmínit benefity kakaa v této čisté podobě bylo by na další článek, ale aspoň par zminek:

  • Má vysoký obsah antioxidantů (více než lesní ovoce nebo zelený čaj!)
  • Působí proti svalové křečí díky vysokému obsahu hořčíku
  • Má stimulující a energetizující účinky 
  • Podporuje koncentraci a kreativitu
  • Působí jako přírodní antidepresivum, pod vlivem kakaa tělo vytváří více serotoninu
  • Snižuje vysoký krevní tlak

Můžete také vyzkoušet tu variantu postupné detoxikace tím, že snížíte denní dávku o půl šálku kávy denně po dobu jednoho týdne. A pak snižte dál až budete moc vydržet úplně bez kávy minimálně týden. Když si necháte minimální denní dávku kávy na trvalo, v domnění, že tak malá dávka neuškodí, furt budete mít v těle permanentní “reziduum” kofeinu. Je potřeba abyste byli schopní být bez kávy několik dny v kuse abyste byli “čistí” od kofeinu 🙂

Ta strategie je možná pro někoho přijatelnější než přestat pit kávu naraz. Já si ale myslím, že je lepší odnaučit mozek od spojení kofeinu s kávou, tím, že dočasně mu dáváme menší dávky kofeinu z jiných zdrojů (čaje, kakaa, tak jak jsem to poslala nahoře) až ta závislost přestane úplně. A pak si můžeme dát kávu jen na chuť.

Jaké je to teď?

Teď si dám kávu jen občas, když na ní mám opravdu chuť a teprve teď si jí doopravdy vychutnám.

Moje káva

Mám mnohem čistší hlavu a myšlení, nemívám už ten pocit těžké hlavy. Ale hlavně: teď si můžu dát tu kávu kdy chci! A nemám obavy z bolesti hlavy, kdyby náhodou nebyla k mání. Mám volnost; volnost volby. Teď si sama vyberu, jestli si ji dám, nebo ne. Vyberu si to já, a ne moje závislost.

Toužím ještě po její chuti a aróma? Samozřejmě! Ale dávám přednost tomu, jak se teď cítím před svou závislostí. A stojí to za to.

P.S. musím si dát pozor, abych do toho zase nespadla. Dám si ji jenom když chci a nejenom tak z nudy nebo ze zvyku. Zvyk je dvojsečná zbraň 😉.

Potřebujete vyřešit nějakou závislost nebo špatné stravovací návyky? Podívejte se na na moje


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít